26. 6. 2014

Slavíme spolu s čárovými kódy

Den, který změnil svět maloobchodu: 24. červen 1974

USA, stát Ohio, město Troy; 26. června 1974, 08.01. Pokladní Sharon Buchananová skenuje na pokladně poprvé v historii v ostrém provozu standardní čárový kód na obalu produktu. Jednoduchý čin změnil maloobchodní svět. Tušila paní Sharon v tu chvíli, že o 40 let později se bude tento úkon, doprovázený charakteristickým pípnutím, provádět 5 miliardkrát denně, ve více než 150 zemích světa?

Na konci 60. let zástupci amerických řetězců bili na poplach. Náklady na pracovní síly (z většiny generované pracovníky v pokladních zónách) činily 2/3 všech nákladů a dvakrát převyšovaly výdaje za zboží od dodavatelů. Systém manuálního odbavování položek na kasách byl dále neudržitelný. Obchodní řetězce v USA volaly po hledání řešení pro kódování výrobků a možnost jejich automatického dekódování na pokladnách. Výzvu vyslyšelo několik technologických firem. Dvacet let od vynálezu nejstaršího čárového kódu (tzv. býčího oka) navrhli vývojáři IBM symbol UPC (Universal Product Code).

Lineární čárový kód UPC v roce 1973 vybrali lídři průmyslu v USA za jednotný standard pro identifikaci výrobků. Prvním výrobkem s čárovým kódem UPC, automaticky dekódovaným na pokladně, byl multipack žvýkaček Wrigley’s.

Tyto žvýkačky byly předmětem prvního komerčního snímání čárového kódu GS1 a spustily revoluci v maloobchodě po celém světě.

Co by v roce 1973 nikdo nečekal…

Před 40 lety začala revoluce, která převrátila svět maloobchodu naruby.

Zavedení systému automatické identifikace pomocí standardního čárového kódu umožnilo okamžité bezchybné zadávání cen, které se do té doby neobešlo bez náročného opatřování každého výrobku cenovkami a jejich zdlouhavého markování pokladními.

Automatická identifikace na základě symbolů UPC a jejich pozdějšího evropského protějšku EAN (1977) položila základ pro další systémy, které napomohly rozvoji mezinárodního obchodu a významnému zvýšení efektivity dodavatelských řetězců.

Označování obchodních a logistických jednotek umožnilo komputerizaci skladového hospodářství, zavedení elektronické výměny dat mezi obchodními partnery (EDI), vytvoření systémů pro predikci poptávky, či řešení pro automatickou vysledovatelnost zboží.

Čárové kódy dnes pomáhají k efektivní přípravě promoakcí. Nové prostorově méně náročné nosiče s větší datovou kapacitou určené pro platební terminály, GS1 GataBar, mohou kromě unikátního čísla obchodní položky nést další informace, jako např. doporučené datum spotřeby. Nejnovějším trendem je poskytování rozšířených produktových informací přímo konečnému spotřebiteli, vybavenému telefonem se čtečkou dvourozměrných symbolů (GS1 DataMatrix, GS1 QR Code).

50 milionů unikátních obchodních položek

Před 40 lety bylo metou vývojářů simultánní skenování čárových kódů na patnácti pokladnách. Dnes najdeme supermarkety až s dvěma sty pokladními scannery, přes které prochází více než 3000 produktů za minutu.

Úspory, které čárové kódy v maloobchodu přinášejí, jsou impozantní. Např. ve Francii se díky využívání čárových kódů GS1 každoročně ušetří kolem 11 mld. eur. Obdobný efekt čárové kódy přinesly i mimo retail. Využívají se v průmyslu, v zemědělství, ve zdravotnictví. Jejich doménou však zůstává obchod: pomocí čárových kódů je denně celosvětově realizováno až 5 miliard transakcí!

Po čtyřiceti letech je využívání čárových kódů rozšířeno ve více než 110 zemích. Čárové kódy GS1 označují více než 50 milionů různých výrobků, dodávaných více než milionem firem z celé planety; načítány jsou denně ve více než 500 000 maloobchodních prodejnách všech formátů.

30 let čárových kódů v České republice

Od konce 70. let tuzemské podniky zahraničního obchodu stále častěji narážely na požadavek západních odběratelů značit exportované zboží čárovými kódy. V roce 1979 ředitel exportu n.p. Čokoládovny Jaroslav Camplík (od r. 1994 prezident EAN Česká republika) přivezl z Velké Británie od zákazníka Tesco Stores čárový kód EAN. Čárové kódy EAN na československých výrobcích byly zprvu vyráběny v zahraničí a nesly národní prefixy odběratelských zemí.

Československo se stalo 19. členem EAN již v roce 1983. Roku 1985 realizovalo pilotní projekt obchodního domu s aplikací čárových kódů, který se měl stát vzorem pro ostatní státy RVHP – v pražském Domě elegance se tak s čárovými kódy EAN poprvé setkali běžní zákazníci.

ČSSR byla rovněž odpovědná za přípravu závazných norem upravujících oblast čárových kódů, a to opět pro celou RVHP. Také byla prvním socialistickým státem, který disponoval zařízením na přípravu tiskových předloh pro čárové kódy a byl tak plně soběstačný při jejich výrobě.

V roce 1994 došlo k založení EAN Česká republika a EAN Slovakia. S obchodními řetězci do českého maloobchodu přišly informační technologie, pokladní scannery, automatický sběr dat i EDI. Sdružení EAN Česká republika (od r. 2005 GS1 Czech Republic) registrovalo každoročně tisíce nových uživatelů. V roce 2002 počet zaregistrovaných společností dosáhl sedmi tisíc a dodnes se pohybuje mírně nad touto hranicí.

Jako Akreditovaný partner GS1 jsme článek převzali ze stránky GS1.